Děvín - teplomilné lesy

Plocha LTER
Děvín – teplomilné lesy
Hlavní ekosystémy
mezofilní les s habrem, dubem zimním a lípou velkolistou; suťový les s lípou velkolistou; xerotermní les s dubem pýřitým
Dostupná data od
2008 (1953/1414)
Koordinátor plochy
Instituce
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. (www.ibot.cas.cz)
Rozloha
380 ha
Nadmořská výška
380 m n.m.
Zeměpisná šířka
48°52’ s.š.
Zeměpisná délka
16°39’ v.d.
Roční srážkový úhrn
cca 550 mm
Teplota (vzduch)
cca 9,0 °C
Jiný status plochy
NPR, součást CHKO Pálava a BR Dolní Morava
Charakteristika

Děvín představuje mimořádně významnou lokalitu lesních i nelesních ekosystémů v nejteplejší části České republiky. Díky členité geomorfologii zahrnuje široký gradient přírodních podmínek a vegetačních typů. Lesy zabírají okolo 3/4 území – jde převážně o dubohabřiny, teplomilné doubravy a suťové lesy.

Lesy na Děvíně byly v minulosti striktně obhospodařovány jako pařezina, o čemž máme doklady od konce 14. století. Doba obmýtí byla velmi krátká, ve středověku pouze 7 let, během 17. až 19. století se postupně prodloužila na 15–25 let. Důvodem pro tento způsob hospodaření byla potřeba palivového dříví. To patrně vedlo k postupné dominanci lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), která snáší pravidelné ořezávání a dobře zmlazuje. Během 20. století se od tradičního hospodaření upustilo, v roce 1946 byla zřízena rezervace a poté i obora, jež byla v 90. letech zrušena. Les byl postupně převáděn na vysokokmenné porosty a jejich stáří se zvýšilo na dnešních obvyklých 70, někdy i přes 120 let.

Dramatická změna hospodaření měla za následek velkou změnu v ekologických podmínkách. Světlé lesy hostící mnoho druhů vázaných na světlé a teplé prostředí posunuly k mezickým, vlhčím a živinami bohatším lesům. Došlo k výraznému snížení diverzity lesního podrostu. Tento trend vyplynul ze srovnání téměř 200 vegetačních ploch z let 1953–1964 s jejich opakováním z let 2002–2003, tedy po 40–50 letech. Podobné srovnání je k dispozici pro půdy reprezentované 34 opakovanými pedologickými profily.

Cílem současného managementu je obnova pařezin při zachování části porostů v bezzásahovém režimu. K monitoringu vývoje vegetace v závislosti na změnách lesního ekosytému slouží soustava 80 trvalých ploch založených v roce 2008. Počítá se s opakováním v 5–10leté periodě. Sleduje se také diverzita bezobratlých.

Mapa