Ledovcová jezera

 

Plocha LTER: Ledovcová jezera (komplexní plocha, část LTSER Silva Gabreta)

pl-stena_n

Hlavní ekosystémy: jezera, horské smrčiny
Dostupná data od: 1979 (1871)
Koordinátor plochy: Jaroslav Vrba (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)
Instituce: Biologické centrum AVČR, v.v.i. Hydrobiologický ústav (www.hbu.cas.cz)
Rozloha: 2,6–18,8 ha (plocha jezer); 67 a 89 ha (experimentální povodí)
Nadmořská výška: 918–1087 m n.m.
Zeměpisná šířka: 48°47' – 49°11' s.š.
Zeměpisná délka: 13°07' – 13°52' v.d.
Roční srážkový úhrn: cca 1450 mm
Teplota (vzduch): cca 3,8 °C
Jiný status plochy: Národní park, Biosférická rezervace

Charakteristika:

Šumava patří mezi acidifikací nejvíce postižené jezerní oblasti na světě. Depozice sloučenin síry a dusíku v oblasti se prudce zvýšily mezi lety 1950 a 1980 a kulminovaly v polovině 80. let. Díky dlouhodobému, příležitostnému hydrobiologickému výzkumu a paleolimnologickým analýzám jsme schopni dokumentovat významné změny chemismu jezerní vody i biodiverzity (zejména nápadný úbytek druhů planktonních korýšů a vodního hmyzu v některých jezerech, respektive vyhynutí ryb). Kyselé depozice významně poklesly během 90. let minulého století a jejich současné hodnoty jsou na úrovni počátku 20. století pro SO42– a NH4+, resp. poloviny 60. let pro NO3. Pokles kyselé depozice se projevuje postupným zotavováním šumavských jezer, ale i zlepšováním fyziologického stavu smrkových porostů v jejich povodích.

Proto šumavská jezera představují vynikající plochy LTER. Dostupné historické údaje (oživení od 1871) a pravidelný monitoring (oživení a chemismus od 1984) nabízejí cenné pozadí pro dlouhodobý ekologický výzkum ekosystémů povodí–jezero, který je v současnosti zaměřen na (i) chemické i biologické zotavování  jezer, (ii) účinky acidifikace na vnitřní koloběh živin v jezerech, (iii) působení klimatických změn na chemismus jezerní vody a (iv) na procesy v povodích, včetně biogeochemických cyklů v půdě a účinků acidifikace na vegetaci (horského smrkového lesa).

Dvě šumavská jezera, nejvíce okyselené Čertovo j. (CT) a mezotrofní (s vyšším obsahem fosforu) Plešné j. (PL), byla vybrána pro detailní látkové bilanční studie od roku 1998. Pravidelně je sledována hydrologie, chemismus vody a srážek, biochemické parametry půd a sedimentů, složení opadu a klimatické veličiny, s cílem stanovit koloběh živin (C, N, P, Si) a ekologicky významných kovů (Al, Fe) v obou ekosystémech povodí–jezero.

Osm malých ledovcových jezer se rozkládá v zalesněných karech podél hlavního šumavského hřebene.

sumava-jezera

Jezero
CN
CT
RA
PL
KA
PR
GA
LA
Sev. zeměp. šířka
49°11´
49°10´
48°58´
48°47´
49°08´
49°05´
49°06´
49°07´
Vých. zeměp. délka
13°11´
13°12´
13°24´
13°52´
13°09´
13°24´
13°07´
13°20´
Nadm. výška (m n.m.)
1008
1027
1071
1087
917
1079
935
1085
Plocha jezera (ha)
18.8
10.7
4.8
7.2
7.4
4.2
7.9
2.4
Plocha povodí (km2)
1.24
0.89
0.58
0.67
2.79
0.65
2.58
1.02
Max. hloubka (m)
40
35
13
18
10
17
17
3.5
Objem jezera (106 m3)
2.92
1.86
0.25
0.55
0.26
0.35
0.49
0.05
FaLang translation system by Faboba

ILTER

The International Long Term Ecological Research (ILTER) Network

LTER Europe

LTER Europe

DEIMS

DEIMS (Drupal Ecological Information System)

MAB

UNESCO's Man and the Biosphere Programme (MAB)