Mokré louky u Třeboně

Plocha LTER
Mokré louky u Třeboně
Hlavní ekosystémy
slatinné ostřicové louky (charakteristický porost tvořený převážně ostřicí štíhlou - Carex acuta L.)
Dostupná data od
1977
Koordinátor plochy
Jiří Dušek (dusek.j@czechglobe.cz)
Instituce
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. (www.czechglobe.cz)
Rozloha
1 ha
Nadmořská výška
426 m n.m.
Zeměpisná šířka
49°01' s.š.
Zeměpisná délka
14°46' v.d.
Roční srážkový úhrn
cca 614 mm
Teplota (vzduch)
cca 7,5 °C
Jiný status plochy
součást CHKO a BR Třeboňsko
Charakteristika

Mokré louky u Třeboně v jižních Čechách jsou plochou sníženinou o ploše 450 ha. Toto území je vyplněno několikametrovou vrstvou rašeliny překrytou čtvrtohorními aluviálními písky a jíly. Mokré louky se nacházejí v inundačním prostoru rybníka Rožmberk. Výška vody je částečně regulována systémem kanálů, které jsou spojeny s „Prostřední stokou“ (jeden z přítoků Rožmberka). Výška vodní hladiny kolísá a v době záplav může překročit úroveň 2 m (záplavy v roce 2002 a 2006). Meteorologická stanice se zařízením pro měření toku oxidu uhličitého (uhlíku) metodou vířivé kovariance je umístněna v severní zamořenější části mokrých luk. Oblast v okolí stanice byla naposledy kosena před rokem 1950 a od této doby je porost, tvořený ostřicí štíhlou (Carex acuta L.) nekosen. Ostřice štíhlá vytváří výrazné trsy (tzv. „bulty“) s volnými prostory („šlenky“). Struktura porostu je adaptací na kolísání vodní hladiny během roku. Od roku 1980 je pozorována postupná eutrofizace lokality z kosené části mokrých luk, která je dosud hnojena kejdou. Eutrofizace se projevuje expanzí ruderálních druhů rostlin (kopřiva, chrastice a další).

Mapa