Důlní jezera

Povrchová velkoplošná těžba hnědého uhlí představuje významný devastační zásah do přírodního prostředí. Jako přírodě blízký a ekonomicky přijatelný způsob rekultivací zbytkových důlních jam se využívá hydrický způsob rekultivace, kdy z vytěžených lomů vznikají jezera. Vytvoření jezera v bývalém důlním prostoru představuje ve své podstatě rozsáhlý ekologický experiment, v jehož průběhu dochází k projevům řady specifických faktorů s dopady na jednotlivé organismy, trofické úrovně, i celé potravní řetězce, a nakonec i výslednou kvalitu vody.

Důlní jezera (Medard – 500 ha, Milada – 245 ha, Most – 310 ha) tak představují unikátní LTER plochy pro studium ekologických procesů v ekosystémech velkých přirozených stojatých vod. Výzkum zde probíhá od roku 2005 a v současnosti je zaměřen na (i) vliv submerzních makrofyt na trofické vazby a distribuci ryb v hlubokých jezerech, (ii) dopady vnitro- a mezidruhových interakcí na sukcesi rybích společenstev a (iii) dopady antropogenního využívání a dlouhodobých změn na kvalitu vody a složení nárostových společenstev a fytoplanktonu.