Rašeliniště

Plocha LTER
Rašeliniště
Hlavní ekosystémy
otevřené zvýšené bažiny, rašeliniště, přírodní travní porosty
Dostupná data od
2005 (1995)
Koordinátor plochy
Zdenka Křenová | zd.krenova@gmail.com
Instituce
Správa NP a CHKO Šumava | www.npsumava.cz
Rozloha
celkem 6000 ha; 7 (Blatenská); 13 (Šárecká); 1,2 (Schachtenfilz); 3 (Nad Rybárnou)
Nadmořská výška
1100 m nm; 1250 (Blatenská); 1020 (Šárecká); 1140 (Schachtenfilz); 1020 (Nad Rybárnou)
Zeměpisná šířka
49 ° 0 's.š.
Zeměpisná délka
13 ° 27 'vd
Roční srážkový úhrn
cca 1330 mm
Teplota (vzduch)
cca 3,2 °C
Jiný status plochy
Ramsar sites, Natura 2000; součásti NP Šumava
Charakteristika

Rašeliniště jsou nejcennějšími a také nejzranitelnějšími biotopy Šumavy. Osobité kouzlo Šumavy a tajuplnost starých šumavských příběhů jsou nerozlučitelně provázány s tímto světem na pomezí souše a vody.

Podobně jako i jinde v lesnaté středoevropské krajině, představují šumavská rašeliniště pozoruhodné reliktní ekosystémy charakteru severské tundry nebo tajgy. Vyskytují se zde v mnoha podobách od typických vyklenutých vrchovišť, sycených pouze srážkovou vodou, po nejrůznější lesní a luční rašeliniště, jež jsou sycena i vodou podzemní. Vrchoviště jsou často obklopena lesními rašeliništi, která mají často charakter podmáčených a rašelinných smrčin nebo rašelinných březin. Tyto porosty jsou biotopy vzácných orchidejí, např. bradáčku srdčitého (Listera cordata) a korálice trojklanné (Corallorhiza trifida). Nelesní ostřicová rašeliniště bývají obvykle menší a mohou být přirozeného výskytu (na prameništích) nebo druhotného původu (vznikla po odlesnění a v důsledku tradičního extenzivního hospodaření). Jsou to lokality s vysokou biodiversitou (rostlin i bezobratlých).

Šumavská rašeliniště s výměrou přes 10 000 ha, coby nejrozsáhlejší středoevropská rašeliniště, byla v roce 1990 zařazena do seznamu chráněných podle Ramsarské konvence.

Více jak 70 % šumavských rašelinišť bylo v minulosti ovlivněno odvodněním v souvislosti s lesnickým či zemědělských hospodařením. Některá rašeliniště byla borkována. V roce 1999 byl v NP Šumava zahájen „Program Revitalizace rašelinišť", který se zaměřuje na nápravu porušeného vodního režimu. Na vybraných odvodněných i neovlivněných rašeliništích je prováděn monitoring s cílem popsat změny, ke nimž dochází v důsledku odvodnění, a hodnotit úspěšnost prováděných revitalizací. Průběžně jsou monitorovány srážkové a odtokové poměry, kolísání hladiny podzemní vody a hydrochemické vlastnosti podzemní vody. Na vybraných lokalitách jsou vytyčeny trvalé plochy pro sledování vegetačních změn.

Interaktivní mapa
Zoom level: