Horské povodí Modrého potoka

Povodí Modrého potoka je jedním ze 14 povodí sítě GEOMON (v siti LTER jsou ještě povodí Lysina a Pluhův bor), kde se studuje biogeochemická odezva ekosystémů na změněné podmínky prostředí (acidifikace, eutrofizace, globální změna). Povodí je unikátní svou vysokohorskou polohou s převahou přirozeného bezlesí.

Podobně jako na zbytku území České republiky zde došlo od 80. let 20. století k významnému snížení kyselé depozice. Měřená data od roku 1994 prokázala snížení depozice síry o 80% a částečné snížení depozice dusíku (o 50%). Příčinou těchto změn ve složení srážek je útlum těžby uhlí a výroby energie v tepelných elektrárnách na našem území a v sousedních zemích (Polsko, Německo). Stávající zdroje energie byly navíc modernizovány a emise síry významně redukovány zavedením odsiřovacích technologií. Reakce vysokohorských ekosystémů na sebe nedala dlouho čekat a snížení atmosférické kyselé depozice se pozitivně projevilo na chemismu povrchových vod. Od roku 1994 roste pH potoka, zvyšuje se kyselinová neutralizační kapacita – důležitý indikátor pro přežívání vodních organismů a zvyšuje se retence dusíku (viz obrázek). Zvýšená retence dusíku v povodí napovídá, že pozorujeme nejen pozitivní efekt snížené depozice, ale zároveň dochází k regeneraci půdního prostředí s možnými pozitivními dopady na suchozemskou biodiverzitu.