Povodí Lysina a Pluhův bor

Plocha LTER
Povodí Lysina a Pluhův bor (Slavkovský les)
Hlavní ekosystémy
hospodářské smrkové lesy na žule (Lysina) / hospodářské smrkové lesy na hadci (Pluhův bor)
Dostupná data od
1990 (Lysina) / 1992 Pluhův bor)
Koordinátor plochy
Pavel Krám | pavel.kram@geology.cz
Instituce
Česká geologická služba | www.geology.cz
Rozloha
27,3 ha / 21,6 ha
Nadmořská výška
884 m n.m. / 774 m n.m.
Zeměpisná šířka
50°02’00'' N / 50°03’40'' s.š.
Zeměpisná délka
12°39’50" E / 12°46’50'' v.d.
Roční srážkový úhrn
cca 981 mm / cca 849 mm
Teplota (vzduch)
cca 5,2 °C / cca 5,8 °C
Jiný status plochy
GEOMON (Lysina / Pluhův bor); ICP Integrated Monitoring (Lysina); ICP Waters (Lysina); SoilTrEC Critical Zone Observatory (Lysina)
Charakteristika

Cílem dlouhodobého výzkumu na lochách Lysina a Pluhův bor je porovnání biogeochemických poměrů ve dvou lesních povodích, která se vyznačují rozdílnou litologií a mohou posloužit jako příklady různé citlivosti prostředí na antropogenní acidifikaci (okyselování). Výzkum byl zaměřen na toky a zásoby chemických látek, na mokrou a suchou atmosférickou depozici, na vnitřní koloběh prvků ve stromech, na výměnné půdní procesy, chemické zvětrávání, stav živin ve stromech, na hodnocení speciace toxických kovů a na modelové předpovědi hydrologických, hydrochemických a půdně chemických poměrů.

Obě zkoumaná povodí jsou od sebe vzdálená 7 km a nalézají se uprostřed rozsáhlých smrkových lesů (Picea abies) na náhorní plošině CHKO Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní. Povodí jsou v podobné nadmořské výšce, mají podobnou plochu a topografii, roční průměrnou teplotu vzduchu, látkové toky v atmosférické depozici a stromový pokryv, ale kontrastní horninové a půdní podloží. Žulové povodí reprezentuje místa s horninami chudými na bazické kationty, zejména na hořčík, která jsou velmi citlivá vůči acidifikaci. Hadcové povodí reprezentuje naopak místa s horninami odolnými vůči acidifikaci a s výjimečně vysokým obsahem hořčíku.

Jehlice smrku na Lysině se vyznačují deficientními obsahy hořčíku a následnými acidifikačními symptomy žloutnutí jehličí. Na Pluhově boru jsou roční přírůsty biomasy smrkových kmenů nízké a způsobené nedostatkem draslíku a toxicitou niklu vlivem hadcového podloží. Potoční voda na Pluhově boru se vyznačuje vysokým pH a alkalitou a velmi vysokými koncentracemi hořčíku a niklu. Potoční voda na Lysině má naopak velmi nízké pH, negativní alkalitu a velmi vysoké koncentrace toxických forem hliníku uvolněných z půdního prostředí acidifikací. Diametrálně rozdílné složení potočních vod na těchto povodích bylo způsobeno zejména velice rozdílnými rychlostmi chemického zvětrávání bazických kationtů.

Interaktivní mapa
Zoom level: