Sousedící lesní smrková (Picea abies) a buková (Fagus sylvatica) plocha
Studium biogeochemie lesa probíhá na lokalitě Načetín v Krušných horách od roku 1992. Původním záměrem bylo studovat dopady acidifikace (kyselá depozice zapříčiněná emisemi SO2, NOx a NH3) a eutrofizace půd na koloběh prvků a zdravotní stav smrkového lesa v podmínkách středoevropských jehličnatých lesů. Postupem času (od roku 2003) se výzkum rozšířil i do sousedního bukového porostu. V měsíčním intervalu se měří atmosférická depozice v obou porostech (S, N, P, DOC, DON, Na, K, Mg, Ca, As, Cd, Pb), sledují se parametry půdních roztoků (S, N, P, DOC, DON, Na, K, Mg, Ca, Al, Mn, Fe, As, Cd, Pb) v půdním profilu (nadložní humus, minerální půda v hloubkách 30, 60 a 90cm). Vedle dlouhodobého monitoringu látkových toků, jsou oba porosty intenzivně využívány ke studiu aktuálních vědeckých problémů spojených s problematikou vlivu člověka na lesní ekosystémy. V současné době zde probíhá experiment s cílem studovat potenciál lesních půd sekvestrovat uhlík za měnících se půdních podmínek (manipulace pH půd, eutrofizace – nabohacení půd anorganickým dusíkem a vápnění půd – meliorace půdního pH dolomitickým vápencem). Od roku 2013 probíhá monitoring emisí CO2 z lesních půd a kontinuální měření mikrobiologických parametrů půd (diverzita bakteriálních a houbových mikroorganismů). Od roku 2017 probíhá pilotní studie zaměřená na dopady sucha na lesní porosty a na schopnost lesních půd zadržovat uhlík. V této souvislosti zde probíhá kontinuální měření transpirace stromů v obou sledovaných porostech. Lokalita je vybavena přístroji s kontinuálním měřením meteorologických parametrů (teplota, vlhkost, srážky) a fyzikálních parametrů lesních půd (půdní vlhkost, půdní vodní potenciál). Dlouhodobý monitoring s komplexním přístupem ke studiu všech důležitých složek lesního ekosystému umožňuje aplikovat postupy dynamického modelování, které je využíváno k predikci budoucího vývoje lesa pod vlivem měnících se podmínek (atmosférická depozice, klima, management lesa).