Teplomilné lesy

Plocha Teplomilné lesy zahrnuje pět území a šestnáct dílčích lokalit ve středních Čechách a na jižní Moravě, kde se dlouhodobě sledují ekosystémy teplomilných lesů včetně navazujícího bezlesí. Na monitoringu spolupracují Botanický ústav AV ČR, v. v. i. (zástupce R. Hédl) a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (zástupce D. Adam). 

Hlavní zaměření je na rostlinná společenstva včetně dřevin a bylin, která jsou monitorována pomocí sítí trvalých ploch, případně plošně na úrovni lesních porostů. Zaznamenávány jsou parametry na úrovni jedinců (především stromy), rostlinných společenstev (druhové složení a biodiverzita) a ekosystému (půda, zápoj, mikroklima a další). Kostru monitorovacího systému tvoří téměř 500 pravidelně a dlouhodobě monitorovaných trvalých ploch. Ty jsou doplněny o několik desítek intenzivněji a krátkodoběji sledovaných ploch, případně plochy opakované jednorázově po několika desetiletích.

Společným rysem sledovaných lesních porostů jsou přírodní podmínky a historie hospodaření. Porosty zahrnují široké spektrum společenstev teplomilných lesů. Převážně se jedná o teplomilné dubohabřiny, různé typy doubrav, suťové lesy, vzácněji bučiny a na les navazující společenstva přirozeného bezlesí (skalní stepi). 

Dominantním typem hospodaření bylo na většině lokalit výmladkové hospodaření, většinou ve tvaru středního lesa (pařezina s výstavky). To bylo během 19. a počátkem 20. století opuštěno a sledované ekosystémy byly v posledním zhruba půlstoletí obhospodařovány se snižující se intenzitou. Některé lokality nebo jejich části jsou nyní v bezzásahovém režimu. To se odrazilo ve stáří lesních porostů, které narostlo několikanásobně. Řada porostů má dnes věk 100 a více let.

Všechny monitorované lokality jsou v chráněných územích, často vícenásobně kombinovaných – národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, národní park, chráněná krajinná oblast, evropsky významná lokalita. Hlavní strategií ochrany přírody je na většině území redukce hospodaření. Na některých lokalitách však v posledních letech dochází k aktivní obnově historických způsobů hospodaření.

Přehled lokalit plochy LTER Teplomilné lesy

Souřadnice jsou přibližné středy jednotlivých lokalit

Plocha Teplomilné lesy se skládá z těchto pěti území a 16 lokalit:

1. Křivoklátsko

Monitoring dynamiky porostů stromů (včetně 3D skenu porostů), vegetace včetně společenstev cévnatých rostlin a mechorostů, hub, saproxylických brouků a půdních procesů. Data z let 1976, 1999, 2004 a od r. 2004 každoročně (Velká Pleš a Týřov), resp. od r. 1993 každoročně (Červený kříž).

• Velká Pleš: 10 ha plošně monitorovaného lesa, dále 400 mikroploch (20 x 20 cm) a sledování vlivu zvěře na skalních stepích (tzv. pleše).
• Týřov: 400 mikroploch (20 x 20 cm) v xerotermním bezlesí a oplocenkách.
• Červený kříž: zaměření na vliv zvěře na diverzitu rostlinných společenstev.

2. Český kras

V pětiletých intervalech sledování dynamiky rostlinných společenstev, půdy a stromového nadrostu pomocí sítě 190 monitorovacích ploch, na části mikroklimatická měření. Data z let 2005, 2009, 2014, 2015. Na jedné dílčí lokalitě (Doutnáč) podrobnější sledování vývoje stromů. Části území ponechané samovolnému vývoji, části s obnovou tradičních typů managementu. Kromě toho soubor 57 vegetačních ploch opakovaných po 50 letech, rozsah celý Český kras.

• NPR Karlštejn: tři dílčí lokality Prostřední vrch, Vysoká stráň a Doutnáč; celková rozloha 166 ha.
• NPR Koda: tři dílčí lokality Tobolský vrch, Za lípou a Kodská stěna, celková rozloha 95 ha.

3. NP Podyjí

Sledování dynamiky různých komponent lesa se zaměřením na přirozené procesy i obnovu tradičních metod hospodaření. Plošně zaměřené porosty stromů, na síti ploch každoročně monitorována rostlinná společenstva, bezobratlí, mechorosty, měkkýši, houby, půdní vlastnosti. Data z let 2010, 2014, 2015, 2016, 2017. Od roku 2018 založení sítě 50 ploch monitorovaných každých pět let.

• Čtyři dílčí lokality ve východní části NP: Lipina, Šobes, Popice a Hnanice, celková rozloha 309 ha.

4. Pálava

V pětiletých intervalech sledování dynamiky rostlinných společenstev, půdy a stromového nadrostu pomocí sítě 160 monitorovacích ploch, na části mikroklimatická měření. Dále monitoring společenstev pavouků, brouků a mravenců. Data z let 2008, 2009, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017. Kromě toho asi 230 ploch opakovaných po 50-60 letech a podrobný výzkum historie hospodaření.

• Děvín: 380 ha, 85 trvalých ploch a asi 180 dlouhodobě opakovaných ploch.
• Milovický les: 2051 ha, 75 trvalých ploch a 46 dlouhodobě opakovaných ploch.

5. Dúbrava

V pětiletých intervalech sledování dynamiky rostlinných společenstev, půdy a stromového nadrostu pomocí sítě 75 monitorovacích ploch. Data z let 2011, 2012 a 2017; kromě toho soubor 56 vegetačních ploch opakovaných po 50 letech, pokrývajících celé území Hodonínské Dúbravy. Podrobný průzkum historie hospodaření na lokalitě a paleoekologický výzkum (pokrývá celý Holocén).

• Hodonínská Dúbrava: 4820 ha, 75 trvalých ploch.