Mokré louky u Třeboně

Mokré louky u Třeboně v jižních Čechách jsou plochou sníženinou o ploše 450 ha. Toto území je vyplněno několikametrovou vrstvou rašeliny překrytou čtvrtohorními aluviálními písky a jíly. Mokré louky se nacházejí v inundačním prostoru rybníka Rožmberk. Výška vody je částečně regulována systémem kanálů, které jsou spojeny s „Prostřední stokou“ (jeden z přítoků Rožmberka). Výška vodní hladiny kolísá a v době záplav může překročit úroveň 2 m (záplavy v roce 2002 a 2006). Meteorologická stanice se zařízením pro měření toku oxidu uhličitého (uhlíku) metodou vířivé kovariance je umístněna v severní zamořenější části mokrých luk. Oblast v okolí stanice byla naposledy kosena před rokem 1950 a od této doby je porost, tvořený ostřicí štíhlou (Carex acuta L.) nekosen. Ostřice štíhlá vytváří výrazné trsy (tzv. „bulty“) s volnými prostory („šlenky“). Struktura porostu je adaptací na kolísání vodní hladiny během roku. Od roku 1980 je pozorována postupná eutrofizace lokality z kosené části mokrých luk, která je dosud hnojena kejdou. Eutrofizace se projevuje expanzí ruderálních druhů rostlin (kopřiva, chrastice a další).